Vídeň - Schönbrunn
Zámek Schönbrunn na jihozápadním okraji Vídně byl letní rezidencí císařovny Marie Terezie.
Toto rakouské Versailles vzniklo podle zjednodušeného plánu Johanna Bernharda Fischera von Erlach pro dědečka
císařovny. Císař Leopold I. nechal Schönbrunn vystavět jako zábavní císařský zámek na místě zničeného zámečku
Katterburg po slavnostním vítězství nad Turky v roce 1683.
J. B. Fischer naplánoval zámek Schönbrunn na kopci
Gloriette jako stavbu, která byla větší
a krásnější než Versailles, s širokým Čestným nádvořím na příjezdové straně a s monumentálním schodištěm zvenčí
na straně zahrady. Projekt Schönbrunnu však nebyl nikdy zcela uskutečněn. Skromnější Schönbrunn se 1 441 místnostmi
a sály byl postaven v letech 1696 – 1730. V letech 1745 – 1760 přistavěl Nicolaus Pacassi další poschodí
Schönbrunnu a zařídil skvostné interiéry v rokokovém slohu. Zámek Schönbrunn byl tehdy pro Marii Terezii přestavěn
na rezidenční zámek. V roce 1766 následovalo zámecké divadlo, v letech 1771 – 1777 Gloriette, otevřená halová
stavba na vyvýšenině terasovitých pahorků a v parku v roce 1778 Římská zřícenina. V letech 1816 – 1819
následovaly další přestavby Schönbrunnu, opětovná přestavba po těžkém válečném poškození byla dokončena v roce 1952.
Dnes slouží zámek Schönbrunn ke slavnostním příležitostem a je využíván spolkovým prezidentem.
Zde v Schönbrunnu se mohla Marie Terezie se svou velkou rodinou zotavit z přísného Hofburgu, zde stála mladá Marie
Antoinetta jako pastýřka na scéně, ale zde v Schönbrunnu byl také ubytován v roce 1805 a 1809 Napoleon, zde
odpočíval po práci Vídeňský kongres, zde zemřel v roce 1916 císař František Josef I. a zde v Schönbrunnu abdikoval
za pouhé dva roky jeho prasynovec Karel.
Krásně umělecky kovaná železná brána směřující k bývalému náměstí Paradenplatz je zdobena dvěma obelisky pocházejícími z francouzského napoleonského období z roku 1809. Proti jejich odstranění se po Napoleonově smrti postavil i rakouský císař. Barokní zámecké divadlo, které se jako jediné dosud zachovalo, bylo vystavěno oblíbeným architektem císařovny Marie Terezie Nicolausem Pacassim v roce 1747. V habsburském domácím divadle koncertovali Haydn i Mozart. Zajímavý je také Wagenburg s jedinečnou sbírkou honosných kočárů a saní. K hlavním exponátům sbírky patří zlacený a krásně zdobený imperátorský kočár. Byl tažen osmi koňmi a používán při korunovacích nebo svatbách.
Zámecký park Schönbrunnu s mnoha vodotrysky, fontánami a sochami v přísně francouzském slohu, s květinovými
záhony, stříhanými živými ploty a stromořadími má rozlohu téměř 2 kilometry čtvereční a patří k nejvýznamnějším
barokním zahradám francouzského stylu.
V roce 1705 zahradu Schönbrunnu založil Jean Trehet.
Po obou stranách květinových záhonů stojí v postranních
alejích 44 mramorových skulptur pocházejících z roku 1773.
Neptunova kašna vytváří jižní ohraničení květinových
záhonů. F. A. Zauner vytvořil v roce 1780 krásnou dekoraci pro vodní hry.
Starý pramen “Kaiserbrünnl” dal zámku Schönbrunn své jméno a legenda praví,
že ten, kde se z něho napije, zůstane krásný. Pramen objevil při lovu císař Matyáš (1557 – 1619) a císař František
Josef I. si z něho nechával přinášet pitnou vodu. Od roku 1799 zde stojí velkolepý pavilón, kde nymfa Egeria
daruje vodu. Romantické ruiny paláce s korintskými hlavicemi a figurálními vlysy postavil roku 1778 J. F.
Hetzendorf von Hohenberg, který tímto chtěl symbolizovat sílu římské říše. Císař Maxmilián II. nechal ruiny
postavit pro uvolnění a dvorní zábavu.
V Kleine Gloriette císařovna Marie Terezie čas od času snídávala. Dnes
slouží freskami vyzdobený pavilón k odpočinku návštěvníků. Gloriette je klasicistní halová kolonádní stavba na
vršku Gloriettehügel. Korunuje celý parkový prostor. Zoologická zahrada z roku 1752 je nejstarším existujícím
zvěřincem na světě.
