Procházka po Vídni

Vídeň

Markantní hranicí vnitřního města Vídně je okružní třída Ring, památka po hradbách proti Turkům, které byly srovnány se zemí teprve v 19. století. 4 kilometry dlouhý bulvár, osázený stromy, vede kolem celého centra Vídně. Slavnostní otevření této 57 metrů široké třídy se konalo 1. května 1865. Na této třídě vznikly po překonání tureckého nebezpečí v zahradách výstavné paláce vysoké šlechty a reprezentativní budovy.

Vídeň

Přírodovědecké muzeum a Umělecko-historické muzeum postavili Semper a Hasenauer v novorenesančním slohu v letech 1872 - 1891. Mezi nimi stojí pomník Maria Theresien-Denkmal z období slohu Ringstrasse. Je 20 metrů vysoký a váží 44 tun. Císařovna Marie Terezie trůní na vysokém podstavci, kolem jsou jezdecké sochy nejslavnějších generálů terezínské doby a sochy císařovniných rádců a diplomatů.

Vídeň

V Umělecko-historickém muzeu má Vídeň jednu z největších obrazáren na světě. Těžiště obrazové galerie leží v italských mistrech 15. a 16. století, v Holanďanech a Vlámech. Poněkud ve stínu obrazárny zůstávají další sbírky muzea: egyptská a orientální sbírka, antická sbírka se skvostnou Gemma Augustea, sbírky plastiky a uměleckých řemesel s nádhernou slánkou Benvenuta Celiniho. Mincovní kabinet je jeden z nejvýznamnějších svého druhu, sahá až do roku 1547.

Vídeň

Budova Parlamentu byla postavena ve stylu klasického řeckého stavitelství v letech 1873 – 1883 a je dílem Theophila Hansense. U příjezdové rampy se skví monumentální kašna Pallas Athény od Karla Kundmanna. Ležící postavy představují řeky Dunaj, Inn, Labe a Vltavu. Vlevo mramorové sedící postavy představují Herodota, Polybia, Thukydida a Xenophonta, vpravo Sallusta, Caesara, Tacita a Livia. V trojúhelníkovém štítu nad portikem jsou postavy znázorňující 17 národů rakouské monarchie. V budově se konají zasedání Národní a Spolkové rady.

Ballhausplatz je místem, kde se odehrávaly v posledních 250 letech všechny významné události rakouských dějin. Dodnes zde v č. 2 sídlí rakouská vláda a ministerstvo zahraničních věcí. Bundeskanzhleramt je budova Úřadu spolkového kancléře. Byla postavena v letech 1717 – 1719 podle plánů Johanna Lukase von Hildebrandta. Po Napoleonově pádu byla budova v letech 1814 – 1815 dějištěm Vídeňského kongresu. V Mramorovém salonu byl v roce 1934 zavražděn spolkový kancléř Dollfuss. Od roku 1945 sídlí v budově opět rakouská spolková vláda a ministerstvo zahraničních věcí.

Na okružní třídě stojí Hradní divadlo. Vzniklo jako náhrada za Dvorní a národní divadlo, které dal Josef II. postavit roku 1776 na náměstí sv. Michala. Hradní divadlo postavili v letech 1874 – 1888 Gottfried Semper a Karl von Hasenauer. Bohatě členěnou fasádu zdobí v prostřední části reliéf “Bakchův průvod”. Hlediště má 1 310 míst k sezení a 210 k stání.

Vídeň

Naproti Hradnímu divadlu stojí Radnice. Byla dokončena v roce 1883 v novogotickém slohu Friedrichem von Schmidtem. Reprezentativní stavba je sídlem městské správy a zemského parlamentu a hlavní městskou vládní budovou. Na vrcholku 100 metrové věže stojí 3,5 metru vysoká a 1 800 kilogramů vážící postava rytíře “Rathausmann”, který se stal symbolem města Vídně, byl darem zámečnického mistra Wilhelma Ludwiga. Přístup k radnici lemuje osm soch z roku 1867 představujících významné Rakušany.

Vídeň

Rozlehlé náměstí Freyung nepravidelného tvaru je obklopeno řadou pozoruhodných budov. Název Freyung se vztahuje ke středověkému právu kláštera poskytovat azyl. Na náměstí Freyung se v dřívějších dobách konaly jarmarky, později tu stála šibenice pro zrádce. Na jednom konci stojí Skotský kostel, nedaleko palác Daun-Kinsky, palác hraběte Harracha. V bezprostřední blízkosti je nedávno zrestaurovaný palác Ferstel. Skotský kostel byl postaven pro irské benediktiny. Ve 12. století, kdy byli do Vídně z Regensburgu povoláni irští mniši, se jim říkalo Skoti. Od roku 1418 patří kostel německým benediktinům. Uprostřed náměstí stojí kašna Austrie, kterou vytvořil roku 1846 Ludwig Schwanthaler. Je ozdobena alegoriemi čtyř hlavních toků monarchie: Labe, Visly, Dunaje a Pádu. Celek korunuje alegorické zobrazení Rakouska.

Vídeň

Náměstí Am Hof bylo v ranném středověku nejdůležitějším náměstím ve Vídni. Zde se nalézala první sídla zemských knížat a dvůr Babenberských vévodů, kteří si vybudovali své první sídlo na místě starého římského tábora. Později byla na tomto místě zřízena mincovna zemského knížete. Heinrich II. Jasomirgott zde dal roku 1138 postavit hrad, který byl v letech 1156 – 1220 rezidencí rakouských vévodů. Uprostřed náměstí stojí krásný barokní Mariánský sloup z roku 1667. Na vrcholu korintského sloupu stojí Panna Marie na drakovi. Vévodská domácí kaple byla roku 1386 přestavěna na kostel Am Hof. Z terasy nad vstupem udělil roku 1782 papež Pius VI. obyvatelům Vídně požehnání Urbi et orbi. Z téhož místa vyhlásil dne 6. srpna 1806 František II. konec svaté říše římské národa německého a konec německé císařské koruny.

Vídeň

Juden Platz byl v období 1294 – 1421 centrem vídeňského židovského ghetta. Stál zde rabínův dům, škola a synagoga. Ta byla v roce 1421 rozebrána a část jejího stavebního materiálu byla použita při stavbě Staré univerzity. V bývalé budově Bömische Hofkanzlei (České dvorní kanceláře) sídlí dnes ústavní správní dvůr. Ve Staré radnici dnes sídlí Dokumentační archív rakouského odboje připomínající aktivní odpor proti austrofašismu v letech 1934 – 1938. Kostel Maria am Gestade stojí zčásti na hradbách římského ležení. Je českým národním kostelem a se svou krásnou prolamovanou gotickou věžovou helmou je poznávacím znamením severní části Starého města. Historie kostela sahá do 11. století. V roce 1369 byl dokončen chór, v roce 1441 loď a horní část věže podle návrhu vévodského stavitele Michaela Chnaba. Největší vzácností kostela jsou gotické vitráže ze 14. století.

Vídeň

Jihovýchodně od kostela Maria am Gestade leží náměstí Hoher Markt. Je to nejstarší vídeňské náměstí, které bylo až do 12. století centrem města. Kdysi dávno zde sídlil římský městský velitel pevnosti Vindobona. Ve středověku stálo na náměstí popraviště a bylo tu rybí a soukenické tržiště. Pozdně barokní kašnu uprostřed náměstí dokončil roku 1732 Joseph Emanuel Fischer von Erlach podle návrhů svého otce. Nad ulicí Bauernmarktgasse jsou hodiny z roku 1917, na nichž se každou hodinu objeví jedna postava z rakouských dějin. Jen ve 12 hodin se objeví postavy všechny za sebou.

Dóm sv. Štěpána stojí ve středu vnitřního města. Je jednou z nejvýznamnějších staveb německé církevní gotiky.

Více informací o Dómu sv. Štěpána...

Vídeň

Náměstí před Stephansdom představuje doslovné centrum vídeňského Vnitřního města a dnes je oblíbenou pěší zónou. Mezi náměstím Stephansplatz a ulicí Kärtner Strasse leží přehledné náměstí Stock-im-Eisen-Platz. Jméno má podle dřevěného kmene ve výklenku domu č. 3/4, který je celý pokryt hřebíky. Jeho zřízení se datuje od roku 1533. Podle legendy sem musel každý vandrovník, který přišel do Vídně, zatlouci jeden hřebík.

Vídeň

Vídeňská elegantní nákupní ulice Kärtner Strasse probíhá od náměstí Stephansplatz a náměstí Karlsplatz. Od roku 1973 je až po křižovatku s ulicí Walfischgasse pěší zónou lemovanou lipami a pouličními kavárnami a příležitostnými muzikanty. Tam, kde Kärtner Strasse ústí na náměstí sv. Štěpána, odbočuje k západu ulice Graben (Příkopy), bývalý městský příkop římského ležení, který byl kolem roku 1220 zasypán a zastavěn. Později se tady konaly moučné a zeleninové trhy, od 17. století zde probíhaly dvorní slavnosti. Od doby Marie Terezie je centrem vídeňského elegantního světa. Dvě kašny zasvěcené sv. Leopoldovi a sv. Josefovi vytvořil Johann Martin Fischer roku 1804. Morový sloup zde postavil císař Leopold I. roku 1692. Barokní morový sloup je vysoký 21 metrů. Mor v roce 1679 si vyžádal 75 000 obětí.

K náměstí sv. Michala míří ulice Kohlmarkt. Zde se nachází bývalá císařská a královská dvorní cukrárna “Demel“. I dnes je nejlepší a nejdražší vídeňskou cukrárnou. Všechny zákusky a cukrářské výrobky se dodnes vyrábějí ručně podle dochovaných receptů. Demel založil v roce 1785 cukrář Ludwig Dehne.

Vídeň Na křižovatce Kärtner Strasse a Opernring stojí Státní opera. Státní opera je v novorenesančním stylu z 60. let 19. století. Vídeňská opera patří mezi tři nejvýznamnější světové opery. Měly zde premiéru Mozartova Figarova svatba a Únos ze serailu. Opera pojme 2 200 diváků, je v ní prostor pro 110 hudebníků a zastavěná plocha představuje 9 000 metrů čtverečních. Každoročně se zde koná poslední masopustní čtvrtek Ples v opeře, který patří k nejslavnějším a nejelegantnějším plesům na světě.

Vídeň

Kapucínský kostel ukrývá hrobku, v níž byli od roku 1633 s jednou jedinou výjimkou pohřbeni všichni němečtí a rakouští císaři od Matyáše po Františka Josefa I. Je zde pohřbeno 138 členů habsburského rodu. Za zakladatele hrobky jsou považováni císař Matyáš (zemřel roku 1619) a císařovna Anna (zemřela roku 1618). Za zhlédnutí stojí především krásný dvojitý náhrobek z roku 1753 císařovny Marie Terezie (zemřela roku 1780) a jejího manžela císaře Františka Lotrinského (zemřel roku 1765). Sarkofág má podobu přepychové postele.

Náměstí Karlsplatz je jedním z dopravou nejvíce zatížených míst Vnitřního města.

Více informací o Karlsplatzu a chrámu sv. Karla Boromejského...

Více informací o zámku Belveder...