Vídeň - slavné osobnosti

Vídeň

Ve Vídni žilo také mnoho slavných osobností. Princezna Alžběta z Wittelsbachu se sňatkem s císařem Františkem Josefem I. v roce 1854 stala císařovnou a roku 1867 i uherskou královnou. Z tohoto manželství, které bylo uzavřeno i vzhledem na zájmy Rakouska, pocházely mimo následníka trůnu Rudolfa i další tři dcery. Alžběta I., lidem nazývaná Sissi, byla mimořádně nadaná, hudebně a sportovně založená, a také tvrdohlavá. Její nechuť k dvorní etiketě ji přivedla k duševní samotě. Po sebevraždě syna, korunního prince Rudolfa, vedla neklidný cestovatelský život. V roce 1898 se stala v Ženevě obětí atentátu anarchisty Luccheniho.

František Josef I., předposlední rakouský císař, český a uherský král, usedl na trůn ve věku 18 let. Potom vládl 68 let. Za tuto dobu utrpělo Rakousko dvě vojenské porážky (v letech 1859 a 1866), uskutečnilo se vyrovnání Rakouska a Uherska, vznikl Trojspolek, byly anektovány Bosna a Hercegovina a začala 1. světová válka. Vídeň se rozšířila díky císařovu projektu růstu města.

Karel VI., který byl více Španělem než Rakušanem, zavedl ve Vídni přísný dvorní ceremoniál. V roce 1713 zavedl Pragmatickou sankci, která umožnila jeho dceři Marii Terezii stát se následnicí trůnu. V době jeho vlády vznikly ve Vídni významné stavby – Karlskirche, Hofbibliothek, Winterreitschule, zámek Schönbrunn, Belvedere prince Evžena, mnoho šlechtických paláců a řádových kostelů.

Marie Terezie, nejstarší dcera Karla VI., se stala první císařovnou na trůnu Svaté říše římské národa německého. V období své vlády musela bránit monarchii proti Francii, Prusku, Sasku a Bavorsku. I přesto, že vedla s velikým úsilím tři války, byla nakonec poražena pruským králem Bedřichem Velikým a ztratila Slezsko. Marie Terezie byla provdána za Františka Štěpána Lotrinského a byla typickou barokní osobností. Porodila 16 dětí. S velkým elánem a vitalitou uplatňovala svoje reformy, čímž se jí podařilo uspořádat poměry v Rakousku a naplnit jeho prázdné pokladny.

Princ Evžen Savojský nebyl pro svou malou postavu přijat do francouzské armády. Zpočátku byl kazatelem a v roce 1683 vstoupil do služeb rakouské armády. Stal se polním maršálem, v roce 1697 hlavním velitelem vojska v turecké válce, v roce 1703 prezidentem dvorní válečné rady a v roce 1714 generálním místodržitelem v rakouském Holandsku. Na listině jeho úspěchů jsou vítězství nad Turky u Zenta, Peterwardenu a Bělehradu, stejně tak vítězství ve válce o dědictví španělské. Princ Evžen byl poradcem císaře Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. Je považován za strůjce velmocenského postavení Rakouska. Zámek Belveder mu byl důstojnou rezidencí.

Johann Bernhard Fischer von Erlach, rodák z Grazu, císařský hlavní inženýr, je považován za největšího rakouského barokního stavitelského mistra. Nejznámějšími vídeňskými díly J. B. Fischera von Erlach jsou kostel sv. Karla – Karlskirche, zámek Schönbrunn, zimní palác prince Evžena v první stavební části, palác Trautson, části Schwarzenberského paláce, knihovna v Hofburgu, kterou dokončil jeho syn.

Johann Lukas von Hildebrandt byl dalším vynikajícím architektem vídeňského pozdního baroka. Když se za deset let po Fischerovi z Erlachu usadil ve Vídni, vznikla mezi nimi rivalita o přízeň stavebníků. Nejvýznamnějšími Hildebrandtovými stavbami jsou zámky prince Evžena, zejména Belveder.

Jako bonnský rodák přišel Ludwig van Beethoven do Vídně ve věku 22 let a zůstal zde až do své smrti. Byl nespolečenský a uzavřený a nestal se nikdy Vídeňanem, i když si zde našel přátele (např. arciknížete Rudolfa a knížata Lichnowského a Kinského). Většinu svého díla vytvořil Beethoven ve Vídni. Všech devět symfonií zde mělo premiéru.

Wolfgang Amadeus Mozart se narodil v Salzburgu, kde působil již roku 1769 jako arcibiskupský koncertní mistr. V roce 1781 přišel do Vídně. Zde zkomponoval svoje nejlepší opery: v roce 1782 měla premiéru opera Únos ze Serailu, v roce 1786 Figarova svatba, v roce 1790 Cosi fan tutte a v roce 1791 Kouzelná flétna. Pouze opery Don Giovanni a Titus měly premiéry v Praze. Mozart zemřel devět týdnů po premiéře Kouzelné flétny. Byl pohřben na hřbitově St. Marx do neznámého hrobu pro chudé.