Dóm sv. Štěpána

Vídeň

Historie dómu sv. Štěpána sahá do 12. století, kdy zde vznikl farní kostel pasovského biskupství. Pozdně románská brána Riesentor postavená v roce 1230 se svými bohatými ornamenty byla dříve otevírána pouze při slavnostních příležitostech. Pod obrubou s draky, ptáky, lvy, mnichy a démonickými bytostmi pronesl v roce 1805 svoji řeč na rozloučenou císař Napoleon. Vlevo od předportálí jsou zazděny dvě železné míry, jeden vídeňský normální loket a druhý kratší. Pohanské věže patří ještě k románské stavbě. Jméno pochází z pohanského Heiligturm, které na tomto místě stály. Věže jsou 66 metrů vysoké. O necelých 50 let později se roku 1304 začal budovat velký síňový chór na východě. Rozhodující krok ke gotické výstavbě nastal díky Rudolfu IV. Obrovitá jižní věž, zvaná Steffl, vysoká 137 metrů, byla dostavěna českým stavitelem Janem z Prachatic v roce 1433. Tato věž spolu s věží freiburského Münsteru je považována za nejkrásnější věž německé gotiky. Věž Adlerturm byla podle pověsti stavitelem Hansem Puschbaumem postavena ve spolku s ďáblem. Od roku 1957 nese věž nový zvon Pummerin. Zvon váží 21 tun a má průměr 3,14 metru. Dostavba orlí věže na severní příčné lodi byla přerušena patrně vinou reformace a tureckého nebezpečí. Výška této věže dosahuje 65 metrů. Zvenčí je pro dóm charakteristická mohutná střecha krytá barevnými taškami. Jelikož střecha kryje všechny tři lodi, dosahuje výšky 60 metrů. Půdorysná plocha dómu měří 3 500 metrů čtverečních. Ve výšce 60 metrů ležící střechu pokrývá 230 000 glazovaných tašek. Chrám je trojlodní, 110 metrů dlouhý, 28 metrů vysoký. Madona sluhů vlevo od kazatelny vznikla již v roce 1320. Monumentální barokní hlavní oltář vytvořil roku 1647 Johann Jakob Pock. Oltářní obraz namalovaný na cínových deskách představuje mučednictví svatého Štěpána. Nejvzácnějším oltářem je ale levý postranní oltář, gotický oltář Vídeňského Nového města z roku 1447 s vyřezávanými sochami Panny Marie, sv. Barbory a sv. Kateřiny.